Aby jsme si rozuměli, potřebujete znát základní slovníček (nejen) modelingových pojmů:

Post-proccesing

Fotografova práce nekončí zmáčknutím spouště. Tak jako u klasické (analogové) fotografie fotí profesionální fotograf do surového digitálního formátu (RAW), který je nutno posléze vyvolat. Při vyvolávání upravuje veškeré aspekty, které výslednou fotografii ovlivňují jako například: jas, kontrast, ostrost, barevnou tonalitu atd. Tímto krokem by sice mohla práce fotografa končit (a mnohdy i u reportážní fotografie (svatby, plesy, atd.) končí), ale pro perfektní módní, reklamní nebo i glamour fotografii je třeba udělat mnohem více. Na řaďě je nejen základní fotoretuš, jako jsou odstranění drobných vad pleti, nežádoucích fragmentů v pozadí i popředí, zjemnění (někdy známo i jako žehlení) pleti. Profesionálové pak pokračují s pokročilou post-produkcí jako je například light painting (malování světlem), změna proporcí, umístění či kompletní vytvoření jiné scény. Kvalitní post-proccesing stejně jako zvládnutí práce se světlem je vrcholová disciplína fotografů a grafiků.

Book

Book (též „model book“ či „portfolio“) by měl být výběr fotek, který kvalitně representují model, tj. především těch nejlepších a nejzajímavějších fotek, které nafotí model během celé své kariéry. Fotky v booku by měly být od různých fotografů s líčením od různých maskérů focené za různých podmínek, aby byly dostatečně různorodé a co nejkomplexněji representovaly model.

Fotky v plnohodnotném booku by měly ukazovat, co model(ka) dokázal(a) (tj. fotky v časopisech, reklamách apod.), jak rozmanitě model(ka) může vypadat (ideálně též fotky focené pro časopisy, reklamy apod., popřípadě též fototesty) a neměly by chybět ani fotky, které ukazují, jak aktuálně vypadáte (tj. snapshoty).

Casting

Výběr modelů či herců pro (zpravidla konkrétní) zakázku nebo účel. Na castingu se zpravidla vybírají z většího množství uchazečů ti nejvhodnější, nejlépe splňující požadovaná kritéria.

Fototest

Fototest, jsou zkušební fotografie, které dávají základní představu o možnostech fotomodelu, jeho fotogeničnosti, resp. jeho vhodnosti pro konkrétní zakázku či projekt a/nebo též prezentační fotografie focené pro model, který ještě nemá žádné profesionální fotografie popř. potřebuje rozšířit svoje portfolio (model book) o fotografie nové. Zpravidla se fotí různé líčení, výrazy tváře, úhly pohledu, nasvícení apod.

Standardní fototesty (ve smyslu presentační fotografie focené pro model) stojí obvykle minimálně několik tisíc korun, protože potřebný tým skládající z maskéra, stylisty a dalších profesí, vybavení či pronájem studia i materiál a především dobrý fotograf něco stojí. Přitom výsledkem zpravidla bývá 3 až 5 výsledných fotografií. Více fotek obvykle nemá cenu použít, protože málokdy se podaří během jednoho focení nafotit více opravdu kvalitních fotek a i kdyby, fotky jsou pak dosti podobné až opakující se, takže fotky převyšující uvedený počet již zpravidla nezvyšují hodnotu presentačního setu (serie) fotografií. Mimo to lze i zde uplatnit pravidlo, že důležitější je kvalita než kvantita (tj. lepší je soustředit se na vytvoření několika opravdu kvalitních fotografií než mít hromadu průměrných).

Investice do fototestu se ale obvykle vyplatí více než podobné peníze vyhazovat za různé „školy pro modelky“, protože více se naučíte praxí a ještě k tomu si nejspíš odnesete pro modeling použitelné fotky.

Glamour fotografie

Glamour lze přeložit* např. jako krása, okouzlení, (tělesný) půvab. Glamour fotografie zachycují krásu (ženského) těla, zpravidla více či méně odhaleného či nahého. Pojem glamour fotografie se dnes používá v širokém rozmezí, může se totiž jednat o decentní, nepohoršující fotografie ženského těla, jaké se objevují např. v reklamách na luxusní vůně, ale může jít též o softcore fotografie (tedy jemnější versi pornografie) z pánských časopisů (tzv. playboy style) nebo též akt. Proto je vhodné při užití tohoto pojmu blíže specifikovat, v jakém významu byl použit, resp. co se bude fotit.

Model’s Release

Smlouva, kterou dává model souhlas s užitím fotografií, na kterých je zachycen(a) (např. publikování v časopise nebo pro použití v reklamě).

Snapshot

Snapshot, někdy se též spíše z historických důvodů používá termín „polaroid“ (i dnes se někdy fotí pomocí Polaroidu) je výraz pro pracovní fotografii, která se používá buď jako zkouška před focením „naostro“ (tj. zejména při použití větších, tedy dražších filmových formátů) anebo častěji jako jakýsi nejjednodušší fototest, tedy jednoduchá fotografie modelu používaná zejména pro účely castingů. V tomto případě se většinou fotí bez nalíčení jako detail obličeje s dozadu sepnutými vlasy a fotka celé postavy, neboť slouží jako ukázka aktuální podoby modelu (protože fotky v booku mohou být starší nebo nemusí ukazovat, jak vypadá model ve skutečnosti).

Snapshot může být požadován v jednoduché formě, tedy postava a detail obličeje, někdy však může být ještě požadována navíc i postava z profilu (tj. z boku) a detail obličeje z různých úhlů (zepředu, poloprofil, profil), případně i varianty s rozpuštěnými vlasy.

TFCD

TFCD (time for CD) je obdoba TFP (time for prints, viz TFP níže). Jak zkratka napovídá, rozdíl je v tom, že jako honorář jsou poskytnuty výsledné fotky v elektronické podobě (zpravidla na CD).

Při tomto způsobu vyrovnání je třeba dávat pozor na to, v jaké velikosti (resp. kvalitě) jsou fotky poskytnuty, protože z menších fotek, které přestože se zobrazují přes celou obrazovku monitoru nemusí být někdy možné udělat kvalitní papírové zvětšeniny formátu A4. A další úskalí může být v tom, že v různých fotolabech mohou udělat ze stejného elektronického podkladu (CD) různě kvalitní, resp. různě barevné (tj. barevně posunuté) papírové zvětšeniny.

TFP

TFP je zkratka anglického termínu time for prints (doslovně přeloženo „čas za fotky“), který označuje dohodu o způsobu vyrovnání mezi fotografem a modelem (popř. maskérem a dalšími spolupracovníky), kdy místo finanční odměny získají zúčastnění jako honorář výsledné fotky a dohodnutá práva k jejich užití (nejčastěji jen k vlastní presentaci). Jinými slovy model neplatí fotografovi za nafocení presentačních fotek (fototestu), resp. fotograf neplatí modelu za pózování.

Dohoda TFP je užívaná zejména při budování nebo doplňování portfolia (booku) a může být z hlediska modelu, fotografa, maskéra i dalších výhodná a to v případě, kdy by cena za nafocení podobných fotografií byla větší než výše honoráře za focení. TFP ale nemusí být výhodné vždy – záleží na tom, jak moc si kdo cení svého času a práce v porovnání se způsobem a rozsahem užití fotek, a též na tom, s jak kvalitními spolupracovníky fotíte (tj. jak kvalitní výsledné fotografie budou).

Dohoda TFP dnes už automaticky neznamená, že nebudete muset za fotky vůbec nic platit. Náklady na focení totiž nejsou jen čas a práce, ale též fotografický materiál a jeho zpracování, práce dalších spolupracovníků apod. Proto je třeba i při TFP dohodnout, jaké budou tyto náklady a kdo se na nich bude v jaké míře podílet, což je odvislé hlavně od toho, kdo a jak bude chtít fotky následně použít.

Zdroj: Fototest.cz – Slovníček modelingových termínů